No... :(

No... čím tak začít... Asi snad... Kdo nezažil, nepochopí.

A u téhle události to platí dvojnásob...

Teď bude na nějakou dobu jen "před a po povodni 2024", dokud se tahle hrůza nezopakuje znovu. A ono se to zopakuje. Zbývá otázka "Kdy, za jak dlouhou dobu?" a "Budeme lépe připraveni?" Psychicky nebudeme připraveni nikdy...

My osobně jsme si doma mysleli, že připraveni jsme (co se opatření v rámci možností týče), jenomže jsme si za vzor a měřítko dali rok 1997. A nikdo nevěřil, že by to mohlo být horší... 😞 

Bylo.

Mám z této hororové události spoustu fotek a videí, ale ještě více mám zážitků, dojmů, traumat... Myslím, že do jednoho článku by toho bylo až moc, takže to celé rozdělím na více článků, nejspíše podle jednotlivých dnů, jak to šlo.

To je tedy zatím tak nějak na úvod. 

Hodně štěstí všem, co to tu čtete. A vy, co jste to stejně jako já zažili, držte se! 🙏🍀❤️

Je to složité...

Přiznám se, že bych zde i ráda psala více a hlavně nebaví mě nad tím psaním moc přemýšlet a myslím, že nejlepší výsledek byl vždy, když to psaní bylo prostě spontánní a šlo tak nějak samo od sebe. Jenomže! V poslední době pociťuji takové jisté omezení v projevu. Když nyní píšu nějaký článek a chci tam popsat něco ze současného dění a akcí, tak už nad tím musím přemýšlet...

....jestli někoho neurazím, nezesměšním, či jestli to nevyzní rasisticky, a jinak icky...jestli vůbec můžu použít fotku, kde je třeba i jiná osoba (tady vím, že jsou nějaké šílené ochrany soukromí taky)... 

No a tohle celé potom způsobí, že musím nad výsledkem až moc rozmýšlet, moc to analizovat, pak zjistím, že jsem vlastně odstranila tu většinu "těch nejlepších nejchutnějších ingrediencí" a zbyde mi z toho jen jakýsi"strohý blaf bez chuti".

Takže přemýšlím, co s tím?! Jak to ojebat, abych mohla i nadále psát tak jak mi ruka narostla a ve výsledku pak nemohl nikdo nic říct?...

Už v minulosti jsme to tady založily ve stylu, že prostě budeme popisovat věci tak, jak o nich mluvíme v našem běžném hovoru i s naší sprostou slovní zásobou... občas i nějakými pravopisnými chybami (pardon :D). A co mě v poslední době docela nakoplo a potěšilo, byl objev knížek Deníček Camille G, kde se s tím holka v posledních knížkách už vůbec nesere a používá ve svém psaní, krom opravdu velkého množství sprostých slov, i její specifické nářečí (protože potom je to teprve pořádně vtipné, bez toho by to bylo jako nějaké vynucené sraní 🤷🏼‍♀️).

No takže tak nějak... 

Nevím, tohle jsem potřebovala všem sdělit. Jestli to tu teda ještě někdo vůbec čte. 😂

A taky už týden ležím v dobrovolné sebou zvolené izolaci s nějakou chřipkocovidomorem nemocí, která mi (ať je to co je to) stejně zase jako vždy vlezla do horních dutin, tak mi z toho začíná polahku hrabat... 😁

No co no, ono stejně...Kdo se jednou zbláznil, už nikdy nebude normální. Takže je úplně jedno jestli mi hrabe nebo nehrabe, já si stejně myslím, že mi hrabe pořád. 😁

No a na závěr bych tu měla napsat pár slov, ať je to díky nim pro webové vyhledávače atraktivnější... 😂 Takže co je teď tak hodně v módě? Hmm tak třeba Ed Sheeran koncert, Putin, léto 2024, Chorvatsko 2024, Zahajovací ceremoniál Olympijských her Paris 2024, skandál, polární záře, only fans, podcast, google, X, Instagram, Tik Tok.... Už radši stačí 😂

Green Day a jejich poslední nahrávka Saviors

Noo tak jsem to konečně poslechla! 🥳 

Řeč je tedy o novém albu Green Day s názvem Saviors. No novém... Je to už víc jak půl roku co vyšlo a to konkrétně 19.ledna 2024. 

Jenže, já jsem si řekla, že ho budu ignorovat a záměrně se mu vyhýbat, abych si ho mohla nechat, jako CD na léto! Což se mi samozřejmě povedlo. 😁

No takže co tak na úvod... Řekla bych že tohle album rozhodně nezklame, ale zároveň ani nepřekvapí. 😄 I když jo, jedno překvapení tu vlastně bylo, a to že tohle zní zase jako klasičtí GD stylem někde k trojici desek Uno, Dos, Tre. Ty mi to taky připomíná nejvíc a některé songy mi dokonce přijdou dosti podobné. V klidu si plynou na stejné vlně... Texty jsou taky klasičtí GD, rozhodně mají k dnešnímu světu zase co říct a v mnohém se tam opět shodneme.

(No co k tomu tak dále napsat) Představím si léto, nějakou tu hranatou ameriku a nekonečnou silnici s větrem ve vlasech. Proč by ne, tohle je opravdu poslech ideální do auta, když jedete někam na dovolenou nebo letní výlet. Prostě léééééto! Green Day se musí poslouchat hlavně v létě! 😁

Jinak oblíbené songy jsou zatím Saviors, Living in the '20s, Corvette Summer a jednoznačně Suzie Chapstick! 

Takže to je asi tak nějak vše, co bych k tomuto albu zatím napsala, bo je to dost čerstvé. Ještě to musím párkrát projet dokola. 😁 

Ale i tak můžu s klidem říct, že Green Day jsou opět mými Saviors! 😇

Vzpomínky - Z mého Deníku (6. část seriálu) aneb pojďme se zchladit do února 2009

Nedávno jsem se tady navracela do roku 2009 a jeho prapodivně nezapomenutelného června. No a tak dnes trochu navážu, ale tak nějak nesmyslně přeskočím na zimu roku 2009, konkrétně únor 09. 

No a proč? No protože se mi zase objevil v ruce jeden z mých starých deníků a to konktrétně Deník číslo 6. 😁 (furt se válel poblíž, právě kvůli již zmíněnému vzpomínání na červen 09)

No a co obsahuje Deník č.6? Je zde sepsané období od konce června 2008 až po říjen 2009 - což musím říct, z dnešního úhlu pohledu a plynutí času, bylo moc zajímavé a divoké období a nechápu, kde jsme sakra stíhali dělat tolik věcí za jeden den!! a ještě - jak to, že jsme stíhali tak dlouhé procházky, tak často!! jít spát pak až někdy k ránu a k tomu jsme se dokonce stihli i vyspat!!! To jako vážně plynul ten čas stejně jako teď?! 😅 (V posledních letech mi totiž připadá, že se vzbudím, probudím, naobědvám a už je večer zase a můžu jít spát..) Možná je to i tím, že jsme tehdy ještě neměli skoro žádné socko sítě a jediná socka, byl náš blog. :D (FB jsem si založila až někdy na jaře 2009 :D)

No a ještě taky, z toho čtení těch zápisků, mám pocit, že jsem v určité období bydlela více u Páji "vedle", než doma u rodičů, protože každý druhý zápisek obsahuje větu "Jdu spát k Páji Vedle". :D :Đ :Đ

No ale zpět teda k tomu, co jsem tady chtěla dneska sepsat.

Nějak se mi dnes stalo, že jsem deník otevřela a najednou jsem byla začtená v podzimu roku 2008 (to vznikl náš blog, takže počátky a všechno to kolem). Ano podzim roku 2008 byl a vlastně pořád je - velmi legendárním obdobím! Kdo zná, pamatuje a zažil, tak pochopí :D :D :D

No ale o tom tady dneska psát nechci, to přijde zase jindy... určitě :D

Dneska tady mám docela kontroverzní zápisek (už se to událo docela dost dávno, takže už by to mohlo být všem u prdele :D :D :D...) z jedné únorové noci roku 2009. (vycházeli jsme většinou až tak jako na noc ven :D)

Než sem ale hodím celý (a nejspíše bude i necenzurovaný) zápisek přímo z mého deníku, měla bych trochu popsat celý kontext tohoto období a tak dění okolo. 

Takže...

Rok čerstvě 2009 - začátek února - Jarní Prázdniny 2009! 

Ano zrovna jsme s Pájou měly Jarní Prázdniny a tuším, že je měl v tu dobu ještě i Pepe (Pájin bratr). No a tady musím taky zmínit, že v tu dobu ještě existovala naše "Mocná trojka". Kdo neví, tak výjimečně vysvětlím - "Mocná trojka" jsme byli my tři, což znamenalo, že od raného dětství jsme měli tuto minimalistickou partu a vymýšleli či zažívali různé pičoviny a kokotiny :Đ, konec pak nastal pomalu a nevyhnutelně v létě roku 2009. 

A tohle je tedy stěžejní informace, že se celý zápisek týká nás tří. A také, že jsem tehdy chodila při každé příležitosti přespat k Páji "vedle" (což byla vlastně taková naše náhrada za společné stanování v ročních obdobích, kdy se venku pod stanem moc spát nedalo a hlavně jsme pak taky od podzimní mini povodně 2007, stan už ani neměli). :D

Takže dál... 

Byly tedy Jarní prázdniny, bylo volno, byl začátek února a venku tehdy byla v zimě opravdová zima! Se sněhem, mrazem a ták, jak tomu kdysi v dávných časech bývalo. :D No a tehdá navíc napadlo docela dost sněhu.

No a tady jsem teda našla i nějakou tu fotku pro představu ze dne 2. 2. 2009, pohled z louky na zelený dům, kde bydlela Lída a vedle je vidět vchod "vedle" :D

No a vlastně, k tomu dni, který tu dneska chci popsat, vznikl v té době i malý článek od Pájji, který najdete v archivu blogu a pod tímto odkazem 👇

Prázdniny

Musím říct, že docela super, že z té noci existuje i nějaká fotka! :D :D :D No a abych teda na tento prehistorický pidi článek navázala, tak já vám tu teď ten přesnej popis po 15ti letech dám! 😂

Hmm a vlastně proč né, navážu tím i na svůj "seriál" s názvem Vzpomínky - Z mého Deníku! Poslední část tohoto seriálu byla publikována přesně 11.5.2010! (Takže přidávám do nadpisu článku)

(necenzurované + minimální úprava textu)

Z mého Deníku 3. února 2009

No! Dnes jsem si sice nekoupila žádné DVD, ale za to jsme spali vedle a šli v noci na procházku!!! Došli jsme na náves, tam chvilku pobyli.... Pepe tam hodil sněhovou kuličku do světla, trefil se a ono zhaslo! Chytli jsme z toho brutální záchvat smíchu! Po chvilce se zase rožlo! :-) No tak po chvilce házení do světla, jsme šli na hřbitov, předtím se ještě sesunul sníh z nějaké střechy, my se lekli a Pepe prohlásil ,,Lůďa se sesunul!", no a vzniklo z toho "Lůďa zasral a Lůďa zasunul!" No! Na hřbitově to vypadalo luxusně! Ty rožlé lampičky (svíčky) a k tomu zasněžené hroby.....no tam se Pepe trefoval na kostelní věže! Já mu nevěřila, že tam dohodí, ale dohodil, trefil aj hodiny, pak to házel na střechu a vždy se sesunula hromada sněhu, která brutálně zaduněla, když dopadla na zem nebo i na hroby 😅! JÁJ Pak jsme šli dál.... napíchali jsme pár kuliček M.........i na bránu :-) .... Potom, co jsme se trefovali do značky, nás napadlo pokračovat dál do Brantic, kam normálně vůbec nechodíme.... šli jsme kolem obchodu, kde jsem nakreslila na tabulku zboží <-> ....no a došli jsme k autobusové zastávce "Pod Velehradem". Tam jsme zadřeli nad trefováním se do kontejnerů :-)! Potom jsme chtěli jít jednou z malých cest, co vedly nahoru od zastávky...došli jsme jen kousek k baráku, co je postavený na svahu. Tam maj venkovní světýlko (lampičku), co trčí ze stěny, tak jsem ji pojmenovala "Kakalík" a musel ji každý z nás trefit!! Já trefila, Pepe trefil a několikrát...dokonce i přesně, no a Pája se už pak nasrala, hodila po ní celkem mimo velký kus sněhu, netrefila a Kakalík se rozsvítil!!! Tak jsme utekli! :-D Po malé chvilce strávené s kontejnery, jsme šli nazpět..... po cestě jsme začli házet do tlampače........ pak ještě do okýnka na jedné stodole, kde Pepe po své vítězné, úspěšné a první trefě, vybil okno!!!! :-O No tak jsme rychlým krokem odešli :-D. Zamířili jsme cestičkou kolem Stani! Tam jsme nacpali sněhem a rozmlátili vyrobenou schránku :-D já se při tom málem poskládala!!!! No a dali jsme se cestou dolů kolem těch "spešl" světel. No první světlo Pepe koulí slušně rozbil! Tak že zhaslo, ale pak zas rožlo....takže v poho! Druhé světlo prasklo, třetí též a čtvrté asi taky.... no ....chuj! :-D Zas malá zastávka u M.........i brány a pak u jednoho trpaslíka, který slušně dostal! No poté jsme ještě chvilku sledovali z mostu u Pily, partu zkalenců.... a šli na náves! Tam zas Pepe trefoval světlo! Pak už jsme šli dom! Já zjistila, že jsem po cestě ztratila rukavičku! :-( :-( ;-( No jo no..... Vedle jsme si dali čaj, Pája polívku a šli spát!!!!!          THE END

No takže to jest celý zápisek, kterému jsem tady věnovala spoustu řádků a dnešní celý článek! :D Jako když si to bude číst člověk, který to nezažil, tak mu to asi přijde jen jako nějaké úchylné souborné přiznání k vandalismu 😂 ale ono se jako ve výsledku stejně nic moc špatného nestalo a my se u toho opravdu hodně nasmáli, málem i chcali smíchy. :D (Ty jo a to jsme v té době vůbec nechlastali!) :D 

Jinak teda Lůďa, tak to Kdo nezná, nepochopí :D :D :D

U Pily, tak to kdysi bývala v Branticích taková dnes už legendární hospoda Na Pile.

No a incident s vyrobenou schránkou... petka s odříznutým vrchem na tyčce...jako sorry ale ona si o to koledovala!!! 😂 A já se při její destrukci málem opravdu i dochcala, myslím, že všichni!

No a za ztracenou rukavičku držím minutu ticha ještě i teď! :D

Jo a tlampač je rozhlas. :D

No a abyste náhodou nebyli třeba i smutní, tak přidám ještě další dobovou fotku pro představu, jak jsem tehdy vypadala :D ze dne 7. 2. 2009

No nic, pro dnešek radši končím, není dobré pít jakésik blahodárné čistící čaje před spaním, bo pak nespíte a místo toho sepisujete pičovinky na netu a spát teda půjdu nevím kdy! Až se mi teda bude chtít :D jenže je půl 6 ráno, takže to už nemá cenu... :D Takže si jdu asi rovnou zalít ranní čaj. ☕

Tak jsme to přežili ...

 Tak letošní Brněnec je za námi. :D

Přežili jsme ho ve zdraví... Teda já jsem se klasicky spálila na slunku, Milan se říznul o rákos a Anet má děsivý štípanec od bůhví čeho 😅 ale jinak "ve zdraví". 

Bylo by super tu teda něco málo o tom napsat že? Nooo uvidím, jestli se mi bude chtít... 😅 A taky jestli teda bude psací nálada, protože tlačit to na sílu (to psaní), je jako jít tlačit na sílu na wecko 🙄 něco, co úplně nejde 😅💩

Tož uvidím, uvidím :Đ

P.S. Kdyby si někdo na něco vzpomněl, co teda zmínit v případném článku, tak mi to napište! :D

Je tu červen....

Taková ta typická mlha na konci dne, kdy se při soumraku pomalu plazí loukou kolem řeky, ve vzduchu je cítit studený závan stoprocentní vlhkosti... 

Ano... tohle pro mě bývají typické červnové večery, když tedy není moc suchý rok.

A vždycky když takovou to krásnou magickou a trochu děsivou scenérii vidím, začne mi v hlavě hrát melodie většiny songů z alba 21st Century Breakdown od Green Day. 😊

Jo tohle už asi k tomuto albu bude navždycky nesmazatelně patřit (pro mne)....

Album Green Day - 21st Century Breakdown vyšlo tehdy 15. května roku 2009. Velmi jsem se na něj tehdy těšila. A tím se tedy můžeme dostat k onomu červnu roku 2009, který je vlastně takový stěžejní a nesmazatelně vrytý do mé paměti... 

Tehdy už samozřejmě fungoval blog a kdo ho už tehdy četl, tak si možná vzpomene a kdo zná přímo mě, tak si možná taky pamatuje... 😂

Bylo to takové hodně jalové období, protože z dnešního pohledu bych si s tím už asi hlavu tolik nelámala, nu což, ale teprve teď můžu použít větu "No byla jsem mladá a naivní..."

A dnes už taky nemůžu nic jiného, než souhlasit s tím, jak kdysi jeden člen mojí další nejoblíbenější kapely v nějakém rozhovoru prohlásil, že když je člověk mladý (teenager), všechno prožívá intenzivněji, jde do všeho naplno srdcem... A joo, prostě je to tak... Tehdy mi bylo 16 let. Sladkých 16, nebo pro nás typičtější dávno zapomenutá stará hláška "čtyři roky 16!" 😄

No a co se teda vlastně dělo? Krom poslouchání CDéčka GD a klasického uceleného popisu style "všechno na pi*u", že se mi tohle prazvláštní období tak nějak vrylo do paměti? Z dnešního úhlu pohledu vlastně nic moc tragického...takové ty typické teenagerské problémy... :Đ 😁

Ale pojďme zavzpomínat!!! 

Takže nejdříve bych tady asi vytáhla (zase) na světlo světa staré "zaprášené" články z našeho blogu, protože od něčeho se moje paměť odrazit musí, než zase vytáhnu ten odvážný a strastiplný osobní Deník... :Đ

Takže hned první článek ze dne 1.6.2009 pojednává, nebo spíše pojebává o celé té tehdejší náladě. :DDD

Co už?!

(miluju tuhle tehdejší dojebanou Adé, ten syrový vztek a obnažené emoce, ty jo škoda, že jsem neměla tehdy svoji kapelu... :D Toho se mohlo skvěle využít!)

Hmm hned druhý článek je velice kvalitní dílo. :D Vzpomínka na zájezd brantického ČČK, tyhle akce vždycky stály za to! :Đ

Zájezd ČČK na Slovensko

(Tady bych chtěla poděkovat Páji za to, že se mě snažila udržel mimomísu a nedojebanou! A taky, že vypila většinu toho hnusného pití, které mi fakt úplně ne moc chutnalo! :Đ Dík! :Đ A ty fotky z toho vznikly naprosto kruté!!! :DDD Taky stojí za zmínku poděkovat Ice-Bmu protože byl Bůh. :))) No a taky do dneška jsme nezjistily, co byla zač ta kapela, kterou jsme potkaly na té benzínce ve Vyškově! :D)

Třetí článek je strohý a stručný, ale co víc k tomu napsat :D

ECCE HOMO

Čtvrtý článek je taky velmi stručný!

Včera 3.6. .... 

(Áno...tehdy 4 roky, dnes před pár dny je to 19 let!!! 😱😰😨🤯)

Pátý stručný článek a čekání na CD další mojí nejoblíbenější kapely. :) 

Njn já na Ecce Homu nejsem...tak co už?!

(Áno, mocný plán tehdy vyšel! :D)

Šestý stručný článek, kde se stále těším a vzpomínám si na ty noční zevlovačky po netu :D Tehdy ještě samozřejmě jeli Lide.cz a tam se vždycky po nocích potulovalo spousta individuí :D)

Už zítra!

(Ten song je pořád děsivý a úchylný! :D)

Sedmý opět stručný a strohý článek :D

Konečně!!! (bude teplo :D)

(Oooo ano jak málo mně stačilo ke štěstí! :D)

Osmý článek, který ani nestojí za zmínku :D

no coment...

(no coment..)

Devátý opět strohý článek, asi jsem se opravdu nudila :D

21 Guns

(Tenhle song nějak pořád nemusím, bo je mega moc ohraný! :D)

Desátý článek, aha už chápu, to mělo být asi taky jen informativní :D

Know Your Enemy

(Jo tak tento song je jediný song z celého alba, který vůbec nemusím a vždy ho přeskakuju :D)

Jedenáctý článek a tady už máme Pájin legendární epický příběh o Ecce Homu, který díky zmínce jmen tehdy zúčastněných závodníků, se stal nejvíce zobrazeným článkem blogu za celou jeho existenci! :D)

ORLOVÁCI ČURÁCI NEPŘIJELI

(No musím říct, že mě to opravdu moc mrzí, že jsem tam nemohla jezdit v té době :D)

Dvanáctý článek mi dnes připadá spíše jako nějaká šifra :D

Kdyby....

(:D i ty komentáře pod těma článkama stojí za to :D)

Třináctý oznamovací článek, jaká to radost! :D

Joooooo!!!

(Joo pokřtila jsem ho u tůňky :D Kdo mě nezná, nepochopí! :D A vás prasáky musím zklamat, nic úchylného v tom nehledejte :D)

Čtrnáctý článek, no co k tomu říct... Takhle to tehdy bylo. A to je vlastně asi to, proč se mi nakonec tento červen 2009 tak vryl do paměti. Něco tehdy umřelo a to bylo naše přátelství. :( Do teď tohle vnímám jako velikou ztrátu, ale holt dnes už vím, že nemá smysl se trápit něčím, co já sama změnit nedokážu a ani nemůžu.

Konec mocné 3? Asi ano...

:(

Patnáctý článek je moje osobní mini recenze na tehdy nové album Placebo :)

Tak takhle zní Placebo v roce 2009!!!

(No s odstupem času můžu říct, že album Battle For The Sun je pro mne osobně nejslabším z celé diskografie Placebo. Teď vidím, že můj první dojem byl dobrý a pořád mi na něm něco nesedí, jako bych cítila, že tohle není tak osobní... )

Šestnáctý článek kde se konečně vyjádřila i Pája :D

Dojeby....

(Hlavně je třeba být Bestiálně Šťastný!!! :D)

Sedmnáct a mocné poselství článku :D

Mocná 2!

(No těžko říct, teď se skoro vůbec nevidíme :D A když Páju náhodou vidím, tak zase nevidí ona mě! :D:D:D)

Osmnácté stručné sdělení :D

Videoklipy

(Ano videoklipy miluju! :D)

Devatenácté stručné sdělení, jo tohle přesně vím o co šlo a i teď se k tomu ne moc ráda vyjadřuju, ale taky se tomu teď už směju, protože jsem to napříč těmi uplynulými roky probrala asi snad se všemi lidmi, co se toho tehdy "zúčastnili" i s Jardou. :D A ano, za všechno tehdy mohl Vanpurpel :D

No...stane se...co už!

(Jo tak tímhle si asi jednou musí projít každý :D Do dnes nepiju Myslivce a ani tu flašku s tímm obrázkem starého chuja v mysliveckém nemůžu vidět. No a rum nemůžu ani cítit. :DDD)

Dvacátý článek aneb není nad to vzpomínat ve vzpomínání na vzpomínky :D

To byly tak mocné časy...9.října 2008

(O můj bože tohle bylo opravdu legendární a pořád je! Ale do června 2009 to úplně nepatří :D Ale je fakt, že to patří k té tehdejší dojeb náladě... :D)

Jednadvacátý článek je celkem dost důležitý. Tady bych chtěla podotknout, že do dneška nevznikly žádné nové proti povodňové opatření! :((( A taky, tohle způsobily ty mocné deště, díky kterým také vznikaly ty tehdejší působivé mlhy... 

Povodeň 2009 - 24. a 25. červen

(Co k tomu říct... jednou za čas si u nás prostě musíme zopakovat nácvik vystěhování všeho, co je vám nejdražší, do vyšších pater a také prožít ten pocit bezmoci a beznaděje, když vám s každou hodinou stoupá voda u baráku a několik dalších centimetrů (centimetrů, když máte štěstí). :((( )

Dvaadvacátý článek a také zároveň poslední v měsíci červnu roku 2009 :) Ano konec prvního ročníku na krnovské průmyslovce :D To už je tak dávno :D

Prázdniny!!! ...a první ročník končí.......

(Jo to jsme ještě mívaly dva měsíce prázdnin :))

No a to je teda pro dnešní článek asi všechno :) Projít všech 22 článků, na které tu teď visí odkazy, bylo docela zdlouhavé a já musím jít taky ještě podělat jiné věci, než jen sedět u PC :D Takže sedám do aktuální modré popelnice, pouštím CD 21st Century Breakdown a možná si ještě něco zajímavého z té doby vybavím, krom teda oné zlomeniny jistého potřebného orgánu :D 

No a aby to nebyla úplná nuda, tak ještě na závěr přidám dobovou fotografii ze dne 17.6.2009 :Đ

Žijte blaze a ať Vás provází síla! :Đ

Vaše navždy (už ne)dojebaná Adéééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééééé

Podzim je ve vzduchu

Je tady září a já září nikdy moc nemusela... Teda v dětství mi to nikdy tak nepřišlo, nevnímala jsem tolik změny v průběhu roku, až do doby než mi bylo 12. 

Nevím, co se tehdy tak moc změnilo, nejspíše prostě období dospívání, ale od té doby každoročně pravidelně na mě padá podzimní splín. Kdysi to bylo spíše o těch problémech v průběhu dospívání, moje najíždějící sociální fobie a introvertismus...Teď už tyto podzimní depky nabírají zase jiný charakter a podobu - teď si zase člověk uvědomuje, kolik toho chtěl přes jaro léto udělat a co všechno zas nestihnul, zapomněl a že už to ani neudělá...a řekneš si, tak zase za půl roku.... 🤦🏼‍♀️

No nemám to ráda! Vůbec! Je to prostě zasraný podzim! 

Jedna taková depka mě už čerstvě přepadla zrovna dneska. Září je tu! K tomu mě vytočil rozhovor s jedním člověkem a už to najelo! Zase přehodnocování všeho, zjištění jak je to všechno na totální hovno, plíseň v pokoji je pořád a tak můj častý opavský pobyt se pro mě stává nutným zlem, jelikož nesnáším lidi, město, lidi, provoz, lidi...atd!!! 

A protože se mi nechtělo zase řídit, jako každý den auto, rozhodla jsem se dnes zůstat po práci v Opavě a udělat si procházku. Navíc mě sere, že mám málo pohybu v poslední době a tak procházka bylo jediné východisko. 

Podařilo se mi najít novou zajímavou trasu, kterou jsem vůbec neznala (jelikož jsem do Opavy chodila 3 roky na školu, tak tu sem tam něco znám, hlavně teda okolní pole 😁). 

Takže nynější fotky, které prolínají tento článeček jsou částečně z oné procházky. No dolezla jsem až přes kopec ke kostelu, kde byla asi zrovna mše, bo bylo otevřelo, hrála hudba a zpívalo se tam. 😀 Nějaké babky od tama šly a blbě čuměly... 

No nic, pofotila jsem to tam a pomalu přemýšlela, kudy se budu vracet zpět do výchozího bodu. Akorát, že k mému překvapení už mě začaly pobolívat nohy. No ale, to přece dám. 

No ale zpět k tomu září a podzimu. Musím říct, že už to je poznat ve vzduchu. Ta změna. Když jsem šla polní cestou mezi poli, tak vůně povětří se změnila, je v ní už cosi jiného cítit. Nedokážu to popsat, ale je to jakási svěžest a něco nového. Už to není ten těžký dusno vzduch horkého léta. A stromy jsou zase krásně zelené, jako na jaře.....

No, nohy mě teda bolely a tak jsem se vydala zpět tou nejkratší cestou. Cestou jsem pozorovala dva horkovzdušné balóny, co se dnes vznášely nad Opavou. No a celkem jsem ušla cca 6 km, což je příjemné a mám z toho dobrý pocit. 😁 Ale v tom se to stalo! 

A kurva! 😂 Potkala jsem v uličkách zastrčenou sympatickou hospůdku. 😂 No nic no, žízeň byla veliká, nabídka piva lákavá a holt pivko mám pořád moc ráda. 😅 Takže Chotěboř 12° je to příjemné a nějak už mám lepší náladu....

HOLBA ROCK NA GRILU 2023

 No takže asi to nebude zrovna můj nejkvalitnější článek na tomto blogu, ale vzhledem k uplynulým rokům "ticha", je nejdůležitější, aby vůbec nějaký byl. 😁

Takže po x letech jsem byla částečně ukecána a částečně jsem se dobrovolně rozhodla, navštívit zase tady náš skoro místní fesťák Holba Rock Na Grilu! 

Byla jsem zde v minulosti (pokud se nepletu) celkem 3 krát. Někdy úplně na začátku v roce 2014, když se fest konal na ještě menším místě areálu chovatelů Kylešovice. Potom 2016, to už byl na dnešním místě velké plochy letiště Kylešovice, tehdy bylo mega horko a výheň na slunku, mega se mi to nelíbilo a celkově to období tehdy bylo dost na pi*u. No a moje poslední návštěva byla v roce 2018, kdy jsem byla nasraná taky. 😂

Ale letos mě nic nenasralo! (A to by se důvody našly :D) Takže musím říct, že letos to bylo úplně super! Dlouho jsem se tak nenasmála a dobře nepobavila a taky jsem ještě nikdy nebyla tak spokojená s Toikama. :D

HOLBA ROCK NA GRILU 2023 

(21. - 22. července) - 10. ročník festivalu

No tož kde začít? Asi tím, že jsem dorazila v pátek až k večeru, protože jsem opět nestíhala. Ostatní už tam zevlili u postaveného a vybaveného stanu, zatímco se okolí neustále plnilo novými příchozími. Já jsem se rozhodla, že první noc přespím v Opavě, bo se mi úplně stanovat nechtělo. 

Páteční program byl jistě pro někoho zajímavý, ale mě tam šlo hlavně o koncert Brichty, protože jsem ho už taky dlouhá léta neměla možnost vidět a jelikož už stárne, tak jsem si říkala, abych ho třeba neviděla už naposled. Samozřejmě, jak už to tak naschvál bývá, po velkých vedrech předchozích dnů, přitáhly nějaké mega děsivé mraky s bouřkama, takže k mému velkému štěstí začalo dost výživně pršet zrovna pře začátkem koncertu již zmíněného Brichťáka. Všichni z naší skromné skupinky zalezli do stanu a rozvítili magické stanové koule s tím, že tam ten mocný chcanec přečkáme. No ale Adé už byla trochu najebkaná a pevně odhodlaná se vydat na koncert i přes nepřízeň počasí klidně sama. No a sama jsem nakonec vůbec nebyla, protože když se mi povedlo prodrat se alespoň trochu dopředu, zjevil se vedle mě Franta "Pojďnapanáka"! Takže po pár minutách koncertu už nebyla Adéé najebkaná trochu, ale velmi a nějaký vydatný liják mě vůbec nesral. Pařili jsme s Frantou jak páni a celý koncert si parádně užili. Na konci koncertu jsem pak byla úplně promočená a jenom si tak pleskala sem a tam mokrýma vlasama. 😂 No jo, alkohol to je mocná síla.. 😂

Fotky jsou bohužel tak nějak jak jsou a jsou moje...kdo bude chtít, tak si oficiální fotky z festivalu najde. :)

Franta "Pojďnapanáka" :Đ

Sedící Brichta :)

V průběhu koncertu samozřejmě zazněly ty nejznámější songy, jako Tenhle barák na vodstřel, Dívka s perlami ve vlasech, ale také třeba Jsem prý blázen jen, Peklo už čeká, Adrian, Ztráty a Nálezy nebo Nechte vlajky vlát a lehce kontroverzní Deratizér. Aleš odzpíval celý koncert v sedě a bylo na něm poznat, že už je trochu chatrnější. No holt má toho už za sebou už víc než dost, takže když potom ke konci koncertu dorazil zbytek naší skupinky (ano, přestalo pršet až po koncertu), nechyběla trocha našeho klasického černého humoru, a někdo prohlásil, že ho tam možná po koncertě rovnou zakopali... 😅 Tak doufám, že ne a že se ještě nějakého koncertu dočkám. :) 

Po Brichtovi následoval Traktor na který bylo opět přeplněno. :)

Bohužel fotky opět nic moc.. :/

Potom už si jen pamatuju, že jsme si šli sednout před areál do stánku s občerstvením a tam si dali hnusnou zelenou. :D Pak jsme ještě seděli u piva a členové naší skupinky pomalu odpadávali. :D No a já jsem se rozhodla, že druhý den sebou dotáhnu taky stan. 

Tady už ofiko fotka LINE-UPU na oba dva dny :)

Druhý den v sobotu jsem dorazila už o něco dříve, ale stejně zase pozdě, protože jsem byla kupodivu docela rozbitá. :D Podařilo se nám ve větru postavit můj stan za asistence jednoho člena naší skupinky, který byl z toho slunka a pivek docela zničený. Poté jsme se připojili k ostatním, kteří už delší dobu zevlili pod velkým slunečníkem v areálu. Tentokrát jsme tam měli o jednoho starého známého navíc a tak se rozjížděly piva i panáky a k tomu nejrůznější ujeté témata k hovoru. V jednu chvíli jsem myslela, že zdechnu smíchy, protože to byly strašné hovna a zvrhlárny, co se tam zase řešilo. :D Čas pomalu plynul, hráli nám k tomu různé kapely a nás začala přepadávat únava, některé víc a některé míň. 
Sestry a Morčata hráli až pozdě v noci a tak jsme se rozhodli, že to půjdeme na chvíli zalomit. Já měla svůj stan a tak jsem si taky na chvíli lehla, ale všude okolo bylo tak rušno, že vůbec nevím, jestli jsem si zdřímnula nebo ne. Čas Sester už se blížil a tak po tom, co se nám podařilo vzbudit ostatní, jsme se opět vydali do areálu, kde už se to kolem podia slušně naplnilo. Povedlo se nám dostat bokem alespoň trochu blíže dopředu, výhled nic moc, ale dalo se to. 

Po dlouhé době jsem vytáhla moje staré 20tky, bohužel se už tentokrát začaly opravdu rozpadat :( takže budu muset koupit nové, protože Adéé bez 20tek by prostě nebyla Adéé :Đ

Poslední zbytky světla a my vstávali na Sestry :Đ

Tři Sestry byly zase jako vždycky parádní jízda. Už někdy uprostřed koncertu jsme si všimli, že je Fanánek nejspíše dobře najebaný, protože to začínalo být čím dál rozjetější a pak jsme ho dokonce i zahlédli s flaškou v ruce. Super! :D Také už měli končit, ale valily další songy dál a dál, takže se to trochu prodloužilo. :D 

Po Sestrách jsme se ihned začali srát dopředu a povedlo se nám chytit místo v první řadě! To už se na podiu chystali a zvučili Morčata na Útěku. Konečně se mi povedlo dostat na jejich koncert! :D A to je poslouchám už od 12ti let. Vlastně tuhle kapelu poslouchám spolu s Green Day nejdéle. :D Jejich úchylacké texty mě provedly spoustou životních milníků a dokonce název tohoto blogu je odvozen z jednoho jejich textu. :D Takže tohle byla pro mě veliká událost!

Mocný nástup se štětkama :Đ

A jako první zazněl nářez Bych blil :)))

Pokus o vyfocení "šprckoviště" :Đ

Yetty si chytil jeden šprckový balónek :)))

No a musím říct, že za mě určitě nejlepší koncert celého festivalu! :D Sice bylo vidět, že Yetty není úplně ve své kůži, protože občas trochu zapomínal text, ale stejně byl nakonec nadšený z létajících nafouklých prezervativů - pojmenoval to "sprckoviště" :Đ a létajícího toaleťáku. :D Byla to prostě úplně šílená jízda, a pak na výzvu pravé i levé strany publika ukázal prdel. :D Jinak teda zazněly songy především z nového alba Lída v Akci a pak přišla i nějaká ta starší klasika jako Twajlajt nebo Hledá se děda. :))) Nakonec přišlo i házení trsátek, paliček a Yetty hodil i svůj otvírák, bohužel jsem nic z toho nestihla chytit, ale trsátko mám alespoň vyfocené. 

Morčecí trsátko :)))

Po Morčatech už byly už skoro všechny stánky zavřené a také ve spoustě už došlo pivo, areál se vyprazdňoval a organizátoři to začínali balit. Nám se teda ještě nechtělo jít spát a tak jsme to zakempili zase ve venkovním stánku. Tam naštěstí bylo piva ještě dost a taky opět hnusná zelená. :D Dost se ochladilo a pár členů skupinky zase postupně odpadlo únavou. No a my zbylí jsme nakonec vydrželi až do 6 do rána. Většinu času z toho jsme strávili debatou o "lesní prdeli", ze které budou mít někteří asi trauma ještě nějakou dobu. 😂 Ráno jsme byli všichni totálně rozbití, protože jsme spali tak necelé 2 hodiny.

Tady už ranní východ slunka :D

Jinak teda to je asi tak ve stručnosti všechno. Ještě musím dodat, že tohle bylo snad poprvé, co jsem zažila opravdu v pohodě Toi Toiky! Během festivalu byly neustále udržované, vyvážené a pořád se v nich nacházela hromada nového toaleťáku! Takže za tohle bych chtěla organizátory moc pochválit! :D Jinak co byl tak trochu mínus, byla asi jen chybějící 12tka pivo. :D

Ještě tu na závěr přidám pár odkazů 😁👉 WEBOVKA a FACEBOOK od oficiální události Radia Čas Rock, tam se dají najít oficiální fotky z celé akce :)))